Možnosti uplatnění vláknobetonu s vlákny BeneSteel
Harmonizace technických norem v zemích EU, jednotná kriteria a metody posuzování, zde například vláken do betonu, je jednoznačně přínosem. Doposud jsme mohli slyšet, že jedině ocelová vlákna (drátky) jsou to pravé, nebo naopak, že stačí 0,6 kg/m3 polypropylenových vláken a nahradíte svařované sítě i v silně zatěžovaných průmyslových podlahách. Díky skupině závazných evropských norem bychom si již neměli plést pojmy s dojmy.
Nás se zde týká především ČSN EN 14889-2 Vlákna do betonu – část 2: Polymerová vlákna – Definice, specifikace a shoda.
Rozdělení polymerových vláken
Polymerová vlákna do betonu zahrnují podle normy vlákna z polyolefinu např. polypropylenu nebo polyethylenu, a další materiálové typy. Vlákna BeneSteel jsou tvořena směsí polypropylenu a polyethylenu.
Z hlediska účinnosti v betonu norma specifikuje požadavky na vlákna dvou typů a to polymerová vlákna se statickou funkcí nebo bez statické funkce v betonu, maltě nebo injektážní maltě.
Polymerová vlákna jsou klasifikována do tříd a to:
| Třída | Mikrovlákna s průměrem | Funkce v betonu |
|---|---|---|
| Ia | < 0,30 mm; monofilamentní | bez statické funkce |
| Ib | < 0,30 mm; fibrilovaná | bez statické funkce |
| II | > 0,30 mm | se statickou funkcí |
Vlákna BeneSteel 55 jsou vlákna se statickou funkcí v betonu tř. II s ekvivalentním průměrem 0,48 mm.
Prokazování shody podle ČSN EN 14889-2
Norma rozlišuje dva systémy prokazování shody vláken a to systém 1, který se vztahuje na vlákna třídy II určená pro použití se statickou funkcí v betonu, maltě nebo injektážní maltě.
Druhý systém prokazování shody vláken je označen jako systém 3, vztahuje se na vlákna tříd Ia a Ib – vlákna pro jiná použití v betonu, maltě nebo injektážní maltě.
Systém prokazování shody 1, uplatňovaný i na makrovlákna BeneSteel je extrémně náročný. Posuzování vlivu vláken na pevnost betonu probíhá naprosto stejným způsobem jako při posuzování účinnosti ocelových vláken tj. podle ČSN EN 14651. Deklarovaná dávka vláken v referenčním betonu musí zajistit požadovanou reziduální pevnost vláknobetonu při stanoveném rozevření zářezu ve zkušebním trámci. Dávka vláken BeneSteel 4 kg/m3 p i CMOD 3,5 mm zajišťuje pevnost 1,4 MPa při normovém požadavku 1,0 MPa.
V Evropské unii existuje jen velmi omezený počet laboratoří, které jsou schopny tyto zkoušky provést. Velmi si ceníme spolupráce s odbornými laboratořemi a ústavy v ČR, která nám umožnila získat jako prvním na světě označení CE pro polymerová makrovlákna tř. II – BeneSteel 55.
Použití polymerových vláken do betonu
Od plné účinnosti normy EN 14889-2 tj. od května 2008 lze ve všech členských zemích Evropské unie prodávat pouze vlákna do betonu s označením CE.
Vlákna BeneSteel 55 jsou nyní jediná polymerová makrovlákna se statickým účinkem v betonu s evropským certifikátem CE (vydaném v dubnu 2008). Používají se především do desek na zemním podloží – průmyslových podlah a základových desek, potěrů a to včetně potěrů na tepelných izolacích a podlahovém vytápění a v prefabrikaci.
Na rozdíl od makrovláken BeneSteel jsou mikrovlákna tř. I a to jak monofilamentní tak i fibrilovaná bez statické účinnosti podle normy a jsou určena pro tzv. jiná použití v betonu a malt – používají se s cílem omezit vznik a rozvoj smršťovacích trhlin v prvních hodinách zrání betonu. Účinnější mikrovýztuží s dlouhodobým účinkem proti smršťovacím trhlinám ale jsou skleněná alkalivzdorná vlákna Anti-Crak HD.
Doménou polymerových mikrovláken tř. I je jejich použití k vytváření dutinek v betonu při požáru. Vlákna na začátku požáru vysublimují a vytvoří dutinky, ve kterých se mohou při požáru rozepínat vodní páry. Tím se snižuje vnitřní napětí v betonu a zvyšuje se jeho požární odolnost. Obdobně fungují i polymerová makrovlákna BeneSteel. Ta navíc sehrávají výztužnou roli v době běžné funkce betonové konstrukce.
